V minulém článku jsme se zmínily o tom, že puberťáci mohou být tak trochu o nervy.

Pravdou je, že nejenom mladí dokáží pěkně zatočit s tím, co si v hlavně namalujeme. Ono totiž nezáleží na tom, jestli teď aktuálně máme doma sporťáka, štěňátko, puberťáka, seniora, reaktivce, neposluchu, nebo právě adoptovaného magora, to vše výše je pouze váš výchozí bod! 

Zdá se vám váš pes úplně hloupý? Cajk – vyrazte na seminář, kde bude muset pracovat sám v tom, v čem on sám vyniká. Velmi rychle zjistíte, že hloupý rozhodně není.

Zdá se vám málo rychlý, hbitý, důrazný? Běžte a zeptejte se někoho dalšího, jak na něj působí? Nenahlížíte na něj náhodou svými černými brýlemi (jako to vždy dělám já?  ).

Nezvládá neshazovat tyčky, nepřekusovat aport, nečůrat doma, neštěkat na psy? Jste si jistí, že víte, co je důvodem k tomu, proč to dělá? A vadí vám to tak, abyste s tím skutečně něco pořádně dělali, nebo nejste ochotní skončit s životem, který právě žijete, abyste problém reálně vyřešili? Jako jsem to dělala před x roky já s mojí Casey, která neuměla neshazovat tyčky na agility a neuměla pořádné odložení.. jenže já bez parkuru, akcí a závodů zkrátka nemohla žít!! Čí to byl tehdy problém? Její? Asi ne, viďte? 

Ať už hledáte cokoli, tak vám garantujeme, že s pořádně vynaloženým úsilím, s každým dnem se zlepšujícím vztahem, trpělivostí a kotlem pochopení a i s narůstající důvěrou se časem dostanete na své cestě dál a výš. Vždy!
Tajemství? I bez averzivních metod, protože vše má svůj čas, nezrychlíte ho tím, že jeden problém vyřešíte a dalších deset obejdete.

Nevzdávejte se na začátku své cesty, vydržte, makejte a čas přinese výsledky.