“Neměli byste dovolit náhodným lidem, aby určovali váš vztah k vašemu psovi. Pes je ve vašem životě 15 let, oni 3 minuty.”
– Kay Laurence
Cassinku (v květnu 22 jí bylo 15 let 
) jsem dostala, když mi bylo 15 let. První pes, žádné relevantní zkušenosti, borderky rozhodně nebyly na každém rohu a tak s nimi občas trenéři příliš neuměli pracovat.
Tolikrát jsem v prvních skoro dvou letech slyšela, že mám být tvrdá, nebát se s ní škubnout, že jí to neublíží. Přesvědčovali mě, že je jen jedna funkční metoda nácviku chování, jiné jsou zbytečně zdlouhavé a nestabilní. Natož ta pozitivka. A já jim věřila.
“Dokonalým” příkladem je naše chůze u nohy, která mi nakonec otevřela oči. Ono, když se vám po povelu “k noze” pes skrčí k zemi… dojde vám, jak pěkně tyhle korekce fungují…
To byla přibližně doba, kdy jsem si začala trénovat sama a nechala jsem si méně a méně kecat do tréninku. Omezené možnosti internetu byly, ale i tak dokázaly najít mnoho zajímavých článků a videí, které pomáhaly k utváření obrázku toho, jak bych asi tak chtěla, aby ta má bordera fungovala. A testovalo se.
Měla jsem štěstí, že jsem měla podporující rodiče a okolo sebe super kamarádky, které se psy blbly obdobně, jak jsme to jen uměly po dobrém 
, jako já.
V následujících letech jsem se už pomluv nezbavila. Támhle fena agresivní, támhle špatný vrh, támhle hrozný závod, támhle špatný trénink.. Zejména první sdělení o kousavosti mladé Casey mě tenkrát dost sťala. S odstupem času je to opravdu “vtipné”, vzniklo to totiž při vycvaknutí po psovi, který měl vraženou hlavu mezi jejíma nohama. Já to jen nevěděla, netušila jsem, jak a jestli té mladé dušičce pomoc a nechala se ovlivnit tím, že to, co dělá, je špatné. Nebylo.
Pomohly mi vědomosti a semináře u trenérů, ke kterým bych se normálně nedostala, protože byli z daleka. Více očí, více hlav, více informací. A najednou to začalo klapat.
Nenechte se soudit, stůjte za svým psem a hledejte cesty, ne důvody. Chtějte odpovědi, ne okomentování problému.
Jednoduše, jak před lety řekl Franta Šusta: “Nebudu vám říkat, co dělat a nedělat se svým psem. Koneckonců, vy jste nejlepším znalcem svého psa.”.