Jak na oblouk?

Z minulého dílu již víme, že oblouky jsou překážky 90 cm vysoké a 85 – 90 cm široké, přičemž jejich konstrukce může být pevná, tedy nerozkládací (PVC, hliník…) nebo naopak rozkládací (PVC + mirelon…).

 

Obloukem začíná a končí každý oficiální parkúr. Ovšem spousta dalších obloučků je samozřejmě také uvnitř. Dotek způsobený psím tělem není chybou, ale shození překážky již ano. Nicméně pozor, pokud se jde oblouk v parkúru ještě jednou, následuje po jeho shození diskvalifikace týmu. Takže je dobré neponechat nic náhodě a psa dobře naučit, jak obloučky překonávat.

Jenže, jak na to?

Osobně se maximálně snažím, aby práce na obloucích byla iniciativou psa, nikoli majitele. To znamená, že částečně využívám principu tvarování (shapingu), kdy si pes postupně sám přijde na správnou cestu. Nebojte se chyb, protože ty stejně přijdou, ať se budete snažit je eliminovat hodně, nebo málo.

Celý nácvik začíná s jedním obloukem. Psa si posadíte, nebo si ho podržíte malý kousek před překážkou, pokud se dívá před sebe, tak ho vypustíte, současně uděláte dva kroky dopředu a jakmile obloukem proběhne, tak odměňujete.

Na co si dát pozor?

Dávejte si pozor, abyste psa skrz překážku nelákali nataženou rukou, nebo dokonce pamlskem či hračkou. Váš pohyb je více než dostatečnou pomocí. Opravdu se zkuste použití rukou jako naváděcího prostředku vyvarovat. Ono se to zdá logické, bohužel pomocné ruce se u mnoha psíků velice špatně odbourávají, protože bez nich nevědí, co mají dělat. Nikdy se doopravdy nenaučili, že to, o co nám jde, je průchod skrz překážku. To se samozřejmě následně podepíše na samostatné práci a zvyšování vzdálenosti od psovoda.

Platí tedy, že první krok – rozhodnutí, že projde skrz, musí být volbou psa, následně je pochopitelně na místě ho odměnit.

 

Rozhodnete-li se navádět, používejte ruku jako ukazovátko, ne lákátko. To znamená, že ruka ukazuje na oblouky, ne do nich, a pamlsek/hračku vytahujete až poté, co váš pes proběhl skrz.

 

Také je dobré si pamatovat, že čím dále od překážky si psa umístíte, tím větší šanci má udělat chybu již v cestě k oblouku. Bavíme se samozřejmě o začátečnících.

Obtížnost zvyšujeme postupně…

Jakmile máme první krok hotový, můžeme zvýšit obtížnost přidáním druhého obloučku. Ten umístíme rovně za první tak, aby se jejich podstavce dotýkaly. U malých plemen psů můžeme vzdálenost ještě zmenšit.

 

Postupujeme stejně jako v prvním kroku, střídáme odložení/držení pomocníkem a vypouštění od nohy. Odměna po obloucích přichází vždy dopředu, nestahujeme psa zpět k sobě. Důvod je jednoduchý, v hoopers potřebujeme, aby psíci běhali samostatně dopředu, nestáčeli směr běhu stále k nám do středu hrací plochy, a tak psím začátečníkům pomáháme i správným umístěním odměny. S hračkami je to o něco snazší, jelikož s nimi většinou jde házet a jsou na zemi vidět, s pamlsky musíte popoběhnout, nebo mít pomocníka/odměňovač (jeho použitím v hoopers se ještě budeme zabývat v dalších dílech).

Co je to tzv. trojlístek?

Do teď jsme stále zabývali běháním rovně, jenže v hoopers je také spousta zatáčení a psi se musí naučit, jak se svým tělem při tomto pohybu zacházet. Nejen kvůli cvičení koordinace, ale zejména z důvodu pochopení úkolu a samostatnému vyhledávání oblouků zařazuji jako jedno z prvních komplexních cvičení tzv. trojlístek.

 

Postavíme ho jednoduše ze tří oblouků, dva vodorovně vedle sebe, třetí svisle na vrchol. Mezi překážkami zprvu není velká mezera, postupným zvyšováním obtížnosti se dostáváme k větším vzdálenostem.

 

Celý trojlístek stojí na samostatném přemýšlení psa, pokud od sebe oblouky oddálíte a pes udělá chybu, nic se neděje! Nemluvte mu do toho, nesnažte se ho „dostrkat” do správné díry, ale celou práci zastavte a vzdálenost opět malinko zkraťte. Jakmile pes pochopí princip (procházení = odměna, vyhýbání = nic), tak je další postup už velice rychlý.

I zde platí, že majitelova ruka není důležitou součástí, osobně ji při tomto cvičení vůbec nepoužívám, ale pokud chcete, pak je pouze ukazovátkem směru pohybu!

Hlavně v klidu…

Ve videu níže uvidíte všechny tři popsané kroky na mladé pejskovi BOC. Záznam byl pořízen na jeho druhé lekci hoopers.

 

S tím souvisí pro tento díl i poslední informace, a to že začít s nácvikem oblouků (rovně i v trojlístku) můžete již s mladými psy (pět měsíců a výše). Vždy si však hlídejte, aby psík pracoval vědomě, klidně a nebyl takzvaně přetočený. Nežeňte ho do rychlosti, naopak se zaměřte na klidnou práci i klid celkově. Platí to u všech zvířat, ale u těch mladých zejména.

Článek najdete také na webu internetového, kynologického magazínu eCanis, pro který je seriál o hoopers tvořen.
Stačí kliknout SEM a budete přesměrováni 🙂

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít