Pes s PP versus bez PP – v čem je rozdíl?

Toto téma je v dnešní době jedno z nejkontroverznějších a dělí kynologickou komunitu na dva protipóly. Jedni skálopevně stojí za svými plemeny, úzkostlivě sledují zdravotní výsledky a genetické predispozice, druzí tvrdí, že chovatelé „papírových“ psů jsou sektou, která působí, že psi jsou čím dál více náchylní k nemocem a jejich majitelé až nezdravě rozhodují o psích životech.
Kdo má tedy pravdu?

Nejprve trocha definicí a vysvětlivek k dalšímu textu:

Chov = chovem se rozumí cílevědomá plemenitba především respektující zásady genetického zdraví jedince i populace (chov nesmí být na úkor zdraví). Jde o cílené a promyšlené zasažení do reprodukce, které podléhá kontrole vedoucích orgánů, pod kterými je chovatelská stanice, potažmo chovatel zaregistrován a veden. Základní chovatelskou normou je plemenný standard FCI v plném rozsahu. Štěňata z chovu musí být před odchodem k novým majitelům veterinárně vakcinovaná, odčervená, tetovaná nebo čipovaná, přihlášená k příslušnému plemennému klubu a mnohdy také zkontrolovaná poradcem chovu. Některé kluby vyžadují optická či jiná vyšetření štěňat před odchodem od chovatele. Chovatel dává důraz na socializaci!

Množení
 = bezcílná a nepromyšlená produkce štěňat, která nepodléhá kontrole, veterinární úkony jsou prováděny pouze, pokud si je majitel feny sám vyžádá. Nikdo nekontroluje prostředí, ve kterém štěňátka vyrůstají, ani zda je vrh tetovaný/čipovaný. Socializace mnohdy neprobíhá, a to zejména ve chvíli, kdy je štěňat ve vrhu hodně. U ‚množitelů‘ NIKDY nemáte záruku rodičů kupovaného štěněte. Množení zaručuje zisk, majitelé vrhů neodvádí daně, ani odvody klubu.

Nechci a nebudu nikomu podsouvat své domněnky, ale pokusím se vám naprosto logicky a po pravdě zodpovědět pár otázek, které se v diskuzích hojně objevují. 
Více na blogu Spokojeného psa, pro který jsem tento článek psala. Stačí kliknout SEM a budete přesměrováni 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *