KRISTÝNA LUTNEROVÁ

Pes pro život

Také byste chtěli svého psa vzít kamkoliv a vědět, že to s přehledem dá?
Přijďte na trénink a zjistěte, jak na to!

TŘÍDA PRO PRŤATA

Hravé tréninky pro mladé psy všech plemen. Náplň doplňují také hersenwerkové hry.

O mně.

Ke zvířatům jsem měla od mala velmi úzký vztah a mým největším dětským snem bylo stát se ochráncem velryb. Od narození mi v rodině dělala společnost fenka trpasličího pudla Ajamka, se kterou jsme na vesnici trávily spoustu času prostým blbnutím a pár obyčejnými triky. Když jsem nabrala trochu sil v rukách, stala jsem se venčitelkou některých sousedovic psů.

Další důležitou psí osobností v mém životě byla a je fenka zlatého retrívra Sára. Empatická a pokojná velká dáma, se smyslem pro humor a obrovskou žravostí. Procestovaly jsme jen spolu se stanem, spacákem a pytlem granulí kus republiky. Sárinka je díky tomu dneska výjimečně dobrá v provozní poslušnosti a operativní spolupráci, kterou jsme pro potřeby cestování trénovaly především a díky tomu pro nás nebyl problém bezpečně projít jakýmkoliv terénem a situacemi a mohly jsme se  na sebe vždy spolehnout.

Pořízení vlastního (stoprocentně pořádně velkého) psa jsem nechávala na vhodnou dobu, osud mě však trochu předběhl a přihrál mi pod nos inzerát na Kasiho – ustrašeného malého psíka v útulku – inzerát jakých bohužel člověk vídá denně desítky. Tady se ale stalo něco zvláštního a podvyživené, křivé, smradlavé, sedmikilové klubíčko třesu bylo vlivem jednoho intuitivního, okamžitého telefonického hovoru do týdne u mě doma. Neuměl v podstatě vůbec nic – vlastně pořádně ani chodit a neznal nic z okolního světa, děsil ho i zvuk spadeného listu. Počáteční práce byla především trpělivá socializace strašpytla. Dnes na něm jeho minulost téměř není znát a učíme se společně další a další nové věci a triky, pravidelně rekreačně trénujeme agility, nosework, více se teď také věnujeme hersenwerku. Díky němu jsem změnila styl života, bydliště i práci z Prahy na Havlíčkův Brod a máme se nejlépe, jak můžeme. Můj malý bojínek je nakonec ten nejlepší pes pro mě. 

Nedávno stálou smečku rozšířil můj druhý pes Battu border kolie z Chs Esuatty – čímž mimo jiné i doplňuji mezírku zkušeností s prací s nejmenšími štěňátky (a navíc s dobrým socializačním základem od nejútlejšího věku).

Svůj sen pomáhat zvířatům jsem naplňovala průběžně zpočátku venčením útulkáčků, a následně prohloubila prací dočaskáře, nejdříve pro OZ Pomoc psikom Vychodní Slovensko a poté pro azyl Dej Pac. V bytě se u mě postupně protočili psi i feny různých velikostí, s rozdílnou minulostí i chováním. Dočaskář kromě standardní péče a socializace učí psa základy poslušnosti pro snadnější start v nové rodině.

Tato sice poměrně krátká, ale za to růzrodá „praxe“ u psů mě spolu se spoustou přečtených knih a porovnaných přístupů a informací učinila šťastnou začínající trenérkou pod psí školou Click dog, u které i nadále absolvuji tréninky a vzdělávací akce se svými psy.

 

Od spolupráce s útulky si také odnáším tu nejsilnější zkušenost, naše mezilidské soužití se psy dokáže být plné omylů a nedorozumění, které mohou mít velmi nepříjemné dopady na život bezbranných zvířecích duší. Situace i v naší zemi s nechtěnými či týranými psy, ať už přímo či nepřímo (například nevhodnými životními podmínkami), je velmi vážná. Často by však stačilo si vzájemně rozumět v každodenních situacích. To je nyní přesně moje oblast tréninku i nejspíš i konečná podoba plnění snu o záchraně velryb – štěněcí školička a poslušnost pro život, které mi Péťa dala možnost vést. 

Věřím, že jsem tady na správném místě a že šíření osvěty o umu „pozitivní práce se psy“ je jeden ze základních kamenů. Od psů se toho můžeme mnoho naučit, stačí jim jen naslouchat.

„Prvním krokem na cestě ke štěstí je učení se.“
Dalajláma