Nedostanete to, co chcete, dostanete to, co posilujete.
Každý z nás už se přistihl při přemýšlení nad tím, proč pes dělá to nebo tamto. A velmi často, když se na to díváme pouze našima očima, tak nemůžeme najít příčinu. Prostě ji nevidíme.
Je jedno, jestli …
… se chystáte na zkoušky a divíte se proč ten pes zase píská při odložení.
… se divíte proč, když váš pes umí takovou spoustu triků, že by z fleku mohl na závody v dogdancingu, ale nezvládne venku mezi ostatními psy ani sedni!
… když vidí psa pokaždé naběhne do konce vodítka a zaštěká na něj, ale když je na volno, tak si ho ani nevšimne.
… ap.
Pro vysvětlení u těchto příkladů zůstaneme:
1) Chystáte se na zkoušky a víte, že potřebujete natrénovat dobré odložení, postupně zvyšujete vzdálenost a vše jde jak po drátkách. Jenže se jednoho krásného dne na psa otočíte přesně ve chvíli, kdy si kňournul. Abyste udělali vše dobře, počkáte až ztichne a pak se vracíte psa odměnit. Při dalším pokusu si pes nenápadně zakňučí, když se vracíte k němu, čehož si možná ani nevšimnete. Ale nenápadně se vám do cviku začíná vkrádat ono "kňourání", které tam nikdy nebylo. Vy ho přece cíleně neodměňujete, tak kde se tam vzalo?!
A jsme u toho. Co je odměnou neboli posílením.. o tom rozhoduje váš pes. On možná zrovna tento pes vnímá jako posílení pozornost psovoda, možná má ono pískání i tak trochu v genech, nebo jde o nervově nervóznějšího, či hodně práce chtivého jedince. Otočení psovoda čelem k němu, pohyb psovoda směrem k němu, ale i vynadání, tedy opravdu může být pro tohoto psa posílením, jelikož mu v tu chvíli páneček věnuje pozornost. Co na tom, že není tak úplně příjemná.. hlavně, že je tam s ním.
2) Rozčilujete se, že pes je chytrý, zvládne, každý trik, který na něj vymyslíte a je v tom dobrý, rodině a přátelům ukazujete triky v jednom kuse, ale jakmile ho potřebujete venku provést okolo psa, talk vyvádí?
Když se na to podíváte sebekriticky, pravděpodobně zjistíte, že v 90 % případů spolu trénujete tríčky pro radost (což není špatně!), ale na druhou stranu ani v 10 % tréninků netrénujete průchody, odložení a klid u psů, protože jsou pro vás tyto situace nepříjemní a stresující..
Je tedy jasné, že triky má pes naposilované, ale klidné chování u dalších psů nikoliv.
3) Jdete po ulici, proti vám se objeví jiný majitel se psem, váš pes vybíhá na vodítku vpřed a štěká na psa. Vy situace chcete rychle vyřešit, psa povelem voláte k sobě a k tomu mu ještě přidáte odměnu, za to, že hezky poslechl. Už si, ale možná nevšimnete, že přivoláním posilujete vyběhnutí a štěkání na vodítku.
Je tedy nutné se občas zastavit a zamyslet nad tím, jestli opravdu posilujeme chování, které chcete, nebo nějaké úplně jiné. To se může lišit situaci od situace, chování od chování a pes od psa.
Pomoci vám v tom může pomocník, rodinný příslušník a samozřejmě trenér, kteří koukají z vnějšku a vidí, co vy v dané situaci možná vůbec nevidíte.
No a samozřejmě nám citát Boba Baileyho říká, že je třeba trénovat. Vzkvétá pouze to, čemu věnujeme pozornost a čas. Samo o sobě k vám správná chování zkrátka nepřiběhnou.